Vzpomínka na březen 1939 nám již dávno ztvrdla v obraz sněhové plískanice a německých přileb na motocyklech v pražských ulicích. Kolikrát jsme viděli dnes již legendární fotografie Karla Hájka a Ladislava Sitenského? Kolikrát jsme již viděli starý záběr z dokumentárního filmu, jak německá armáda s těžkými děly jede Nerudovou ulicí k pražskému Hradu? Známe i záběry Hitlerovy kamenné tváře při přehlídce na hradním nádvoří i jeho fascinovaný pohled na Prahu, kde si toho dne zarytý vegetarián dal na počest svého triumfu pražskou šunku a plzeňské pivo. Ti, kteří mu tehdy opravdu chtěli vzdorovat, měli být navždy zapomenuti. Bohužel tyto tendence existují i v naší současnosti. Proto byla napsána tato kniha, ve které šluknovský výběžek na severu Čech a čarokrásná krajina Podkarpatské Rusi tvoří dramatické kulisy bojů příslušníků pohraničních jednotek Stráže obrany státu a československé armády s henleinovskými a horthyovskými teroristy, které však charakterizují hořký osud masarykovských hraničářů i v jiných koutech tehdejšího Československa. Kniha byla napsána, aby opuštění a zrazení hrdinové nebyli v našem trvale devastovaném historickém vědomí zlovolně nahrazeni falešnými obrazy viníků, zcela nesmyslně vydávaných za oběti.